Information | |
---|---|
has gloss | (noun) deductive reasoning in which a conclusion is derived from two premises syllogism |
has gloss | eng: A syllogism ( – "conclusion," "inference") or logical appeal is a kind of logical argument in which one proposition (the conclusion) is inferred from two others (the premises) of a certain form. |
has gloss | eng: Syllogism is deduction. A form of logical argument with three propositions. The first two propositions are called premises and the last is called the conclusion. Each proposition must have some form of the to be verb in it, this is how we distinguish the different parts of the propositions. Next, there must be three terms and each must be used twice. The subject of the conclusion is left of the to be verb and the predicate is right of the to be verb. The Minor Term is the subject of the conclusion. Conversely, the predicate of the conclusion is the Major Term. The proposition that contains the Minor Term is referred to as the Minor Premise and the proposition that contains the Major Term is referred to as the Major Premise. The term not used in the conclusion is referred to as the middle term. |
lexicalization | eng: Syllogisms |
lexicalization | eng: syllogism |
subclass of | (noun) reasoning from the general to the particular (or from cause to effect) synthesis, deductive reasoning, deduction |
Meaning | |
---|---|
Asturian | |
lexicalization | ast: siloxismu |
Breton | |
has gloss | bre: Ur sullogismos zo ur boellatadenn diazezet war ziv ginnigadenn a gas d'ur gentel, ha zo bet geriet gant Aristoteles da gentañ. |
lexicalization | bre: sullogismos |
Bulgarian | |
has gloss | bul: Силогизмът е дедуктивно умозаключение с две предпоставки, свързани със среден термин, наречен медиатор, при което се прави извод. Предпоставките се делят на голяма предпоставка и малка предпоставака. Силогизмите са обект на изучаване от науката логика. Силогизмите позволяват правилното движение на логичната мисъл и стигането до дадено умозаключение, имайки предвид дадени факти за обект или явление. Пример за силогизъм е следната схема: |
lexicalization | bul: силогизъм |
lexicalization | bul: Силогизъм |
Catalan | |
has gloss | cat: El sil·logisme és un mètode lògic creat per Aristòtil, a través del qual sobté una conclusió mitjançant dues premisses (premissa major; que inclou el seu predicat (P),i la premissa menor; que inclou el seu subjecte (S). És possible que les premisses siguin ambdues veritables o una veritable i una falsa (mai les dues poden ser falses), però la conclusió ha de ser necessàriament veritable o falsa. Ara bé, és impossible extreure una conclusió falsa a partir de premisses veritables, així com també és impossible extreure una conclusió veritable de dues conclusions falses. En tots els sil·logismes hi ha també un terme mitjà (M) que coincideix en les dues premisses i que és la unió dambdues ja que sense ell no sen podria extreure la conclusió. Així mateix, però, en la conclusió el terme mitjà no hi ha daparèixer mai. |
lexicalization | cat: sil·logisme |
lexicalization | cat: Siŀlogisme |
Czech | |
has gloss | ces: Sylogismus (řecky: συλλογισμός — „rozhodnutí,“ „logický důsledek“), (obvykle kategorický sylogismus) je druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Aristotelés definoval sylogismus v Prvních analytikách (24b18–20). Navzdory této velmi všeobecné definici se nejprve omezil na kategorický sylogismus (a později na modální sylogismus). Sylogismus je v podstatě deduktivním zdůvodňováním, kde jsou fakta určena (determinována) kombinací existujících tvrzení na rozdíl od induktivního zdůvodňování, kde jsou fakta určována opakujícím se pozorováním. |
lexicalization | ces: sylogismus |
Mandarin Chinese | |
lexicalization | cmn: sān duàn lun |
lexicalization | cmn: 三段論 |
lexicalization | cmn: 三段论 |
Danish | |
has gloss | dan: Syllogisme (af græsk syllogismos, sammenregning) er en logisk slutning, som består af to præmisser og en konklusion, som alle er kategoriske udsagn, f.eks.: |
lexicalization | dan: Syllogisme |
lexicalization | dan: syllogisme |
German | |
has gloss | deu: Die Syllogismen (von altgr.: συλ-λογισμός, syllogismos = das Zusammenrechnen, logischer Schluss) sind ein Katalog von Typen logischer Argumente. Sie bilden den Kern der im vierten vorchristlichen Jahrhundert entstandenen antiken Logik des Aristoteles und der traditionellen Logik bis ins 19. Jahrhundert. Als Syllogistik wird ganz allgemein die Lehre von den Syllogismen bezeichnet. Sie untersucht insbesondere, unter welchen Voraussetzungen Syllogismen gültig sind. |
lexicalization | deu: Syllogismus |
lexicalization | deu: logischer Schluss |
lexicalization | deu: Vernunftsschluss |
Esperanto | |
lexicalization | epo: silogismo |
Estonian | |
has gloss | est: Süllogismi mõiste tuleb kreeka keelest syllogismos ja tähendab järeldus. |
lexicalization | est: Süllogism |
Persian | |
has gloss | fas: * برای اطلاع از معانی دیگر قیاس به قیاس (ابهامزدایی) مراجعه کنید. قیاس یا قیاس منطقی یکی از مفاهیم منطق است. این واژه در فقه به معنایی نزدیک به تمثیل به کار میرود و از موضوع این مقاله خارج است. |
lexicalization | fas: قیاس |
Finnish | |
lexicalization | fin: syllogismi |
French | |
has gloss | fra: En logique aristotélicienne, le syllogisme est un raisonnement logique à deux propositions (également appelées prémisses) conduisant à une conclusion quAristote a été le premier à formaliser. Par exemple, Tous les hommes sont mortels, or les Grecs sont des hommes, donc les Grecs sont mortels est un syllogisme ; les deux prémisses (dites « majeure » et « mineure ») sont des propositions données et supposées vraies, le syllogisme permettant de valider la véracité formelle de la conclusion. La science des syllogismes est la syllogistique, à laquelle, entre autres, se sont intéressés les penseurs de la scolastique médiévale, mais aussi Antoine Arnauld, Gottfried Leibniz et Emmanuel Kant. Elle est lancêtre de la logique mathématique moderne et a été enseignée jusqu'à la fin du . |
lexicalization | fra: syllogisme |
Hebrew | |
has gloss | heb: בלוגיקה מסורתית, סילוגיזם (מיוונית: (syllogismos (συλλογισμός, היקש) הוא היקש (דדוקציה) שבו מסקנה נובעת באופן הכרחי מתוך שתי אחרות (הידועות בשם הנחות). ההגדרה מבוססת בכללה על "אנליטיקה פריורית" של אריסטו (ספר I, c 1). |
lexicalization | heb: סילוגיזם |
lexicalization | heb: היקש |
Hindi | |
lexicalization | hin: nyAyavAkya |
Hungarian | |
has gloss | hun: A szillogizmus olyan következtetést jelent, melyben egy kijelentés (a konklúzió vagy következmény) két másikból (a premisszákból vagy feltételekből) következik. A görög „sullogismos” („συλλογιζμος ”) kifejezés érvet, következtetést jelent, és Arisztotelész is ebben az általánosabb értelemben használta, de később a tradicionális logikában azt a speciálisabb jelentését nyerte el, melyet az előbb definiáltunk. Arisztotelész az Első analitika első könyvében is ír róla. |
lexicalization | hun: szillogizmus |
Armenian | |
lexicalization | hye: հետևաբանություն |
Ido | |
has gloss | ido: Silogismo esas la logikala formo di argumento quan konsistas ek tri aserti: du premisi e konkluzo. |
lexicalization | ido: silogismo |
lexicalization | ido: Silogismo |
Interlingua (International Auxiliary Language Association) | |
has gloss | ina: In le logica, un syllogismo es un rationamento que consiste de tres propositiones, le ultime del quales se deduce necessarimente del altere duo. |
lexicalization | ina: syllogismo |
Indonesian | |
lexicalization | ind: silogisme |
Icelandic | |
has gloss | isl: Rökhenda (gríska: συλλογισμός) er sú rökfræðilega leiðsla að niðurstöðu sem dregin er út frá tveimur forsendum (sem einnig mætti nefna fullyrðingar). Saman mynda þessar tvær forsendur og niðurstaðan rökhendu. |
lexicalization | isl: Rökhenda |
lexicalization | isl: rökhenda |
Italian | |
has gloss | ita: Il sillogismo (dal greco συλλογισμός /syllogis'mos/, formato da συν "insieme" e λογισμός "calcolo" - ragionamento concatenato) è un tipo di ragionamento dimostrativo che fu teorizzato per la prima volta da Aristotele, il quale, partendo dai tre tipi di termine "maggiore" (che funge da soggetto nella conclusione), "medio" e "minore" (che nella conclusione funge da predicato) classificati in base al rapporto contenente - contenuto, giunge ad una conclusione collegando i suddetti termini attraverso brevi enunciati (premesse). |
lexicalization | ita: sillogismo |
Japanese | |
has gloss | jpn: 三段論法(さんだんろんぽう、ギリシア語:syllogismos)は、論理的推論の型式のひとつ。典型的には、大前提、小前提および結論という3個の命題を取り扱う。 |
lexicalization | jpn: 三段論法 |
Korean | |
has gloss | kor: 삼단논법(三段論法)은 미리 알려진 두 판단에서 그것들과는 다른 하나의 새로운 판단으로 이끄는 추리 방법이다. |
lexicalization | kor: 삼단논법 |
lexicalization | kor: 삼단 논법 |
lexicalization | kor: 연역 |
Letzeburgesch | |
has gloss | ltz: DSyllogismen (dat ass dMéizuel vu "Syllogismus") sinn de Kär vun der klassescher Logik vum Aristoteles. |
lexicalization | ltz: Syllogismus |
Maori | |
Show unreliable ▼ | |
lexicalization | mri: whakaaro kaupae takitoru |
Dutch | |
has gloss | nld: Een syllogisme is in de logica een redenering, die bestaat uit drie proposities: een majorpremisse, een minorpremisse en een conclusie. De proposities bevatten een minor term of subject, een major term of predicaat en een middenterm. In syllogismen komen vier soorten proposities voor: |
lexicalization | nld: syllogisme |
Novial | |
has gloss | nov: Silogisme es li logikal forme de un argumente konsistant ek tri asertiones: du premises e un konklusione. |
lexicalization | nov: Silogisme |
Polish | |
has gloss | pol: Sylogizm (z - konkluzja, wniosek) jest to wnioskowanie o dwóch przesłankach, przy czym obie przesłanki zawierają wspólny element, a każdy element wniosku zawarty jest w dokładnie jednej przesłance. |
lexicalization | pol: sylogizm |
Portuguese | |
has gloss | por: Um silogismo (do grego antigo συλλογισμός, "conexão de idéias", "raciocínio"; composto pelos termos σύν "com" e λογισμός "cálculo") é um termo filosófico com o qual Aristóteles designou a argumentação lógica perfeita, constituída de três proposições declarativas que se conectam de tal modo que a partir das primeiras duas, chamadas premissas, é possível deduzir uma conclusão. A teoria do silogismo foi exposta por Aristóteles em Analíticos anteriores. |
lexicalization | por: silogismo |
Moldavian | |
has gloss | ron: Silogismul este o formă de argumentare logică in care o propoziţie (concluzia) este inferată din alte doua propoziţii (premise). Exemplu: „Toate mamiferele acvatice sunt cetacee; toţi delfinii sunt mamifere acvatice; deci toţi delfinii sunt cetacee”.Aristotel a definit silogismul in Analitica prima drept "o vorbire in care, dacă ceva a fost dat, altceva decat datul urmează cu necesitate din ceea ce a fost dat". Silogismul reprezintă un raţionament deductiv. |
lexicalization | ron: silogism |
Russian | |
has gloss | rus: Простой категорический силлоги́зм — рассуждение, состоящее из трёх простых атрибутивных высказываний: двух посылок и одного заключения. Посылки силлогизма разделяются на бо́льшую (которая содержит предикат заключения) и меньшую (которая содержит субъект заключения). По положению среднего термина силлогизмы делятся на фигуры, а последние по логической форме посылок и заключения — на модусы. |
lexicalization | rus: Категорический силлогизм |
lexicalization | rus: силлогизм |
Slovak | |
has gloss | slk: Kategorický sylogizmus je sylogizmus, ktorý sa skladá z troch jednoduchých súdov: z dvoch premís (vyššej premisy a nižšej premisy) a záveru, v ktorých sa vyskytujú iba tri termíny (pojmy), a síce stredný termín (terminus medius, M), vyšší termín (terminus major, vystupuje ako predikát záveru, P) a nižší termín (terminus minor, vystupuje ako subjekt záveru, S). |
lexicalization | slk: Kategorický sylogizmus |
lexicalization | slk: sylogizmus |
lexicalization | slk: dedukcia |
Castilian | |
has gloss | spa: El silogismo es una forma de razonamiento deductivo que consta de dos proposiciones como premisas y otra como conclusión, siendo la última una inferencia necesariamente deductiva de las otras dos. Fue formulado por primera vez por Aristóteles, en su obra lógica recopilada como El Organon, de sus libros conocidos como Primeros Analíticos (en griego, Proto Analytika, en latín –idioma en el que se reconoció la obra en Europa Occidental-, Analytica Priora). |
lexicalization | spa: silogismo |
Serbian | |
has gloss | srp: Силогизам je тројство из судова од којих трећи (конклузија) следује из признате исправности других двају судова (премисе „-maior}-“ и „-minor}-“). Ha пример: човек је умом обдарена животиња; Сократ је човек; Сократ је, дакле, умом обдарена животиња. |
lexicalization | srp: Силогизам |
Swedish | |
has gloss | swe: En syllogism är ett sätt att göra en slutsats eller konklusion ur två förutsättningar, premisser. |
lexicalization | swe: syllogism |
Tagalog | |
has gloss | tgl: Sa tradisyunal na lohika, ang silogismo o silohismo ay isang uri ng pangangatwiran na nagsisimula sa pinakamalawak patungo sa pinakaeksaktong pangungusap. Hinahango mula sa naunang palagay ang kasunod na palagay at batay sa tibay ng pagkakaugnay ng dalawang palagay, bumubuo ng katapusang pangungusap. |
lexicalization | tgl: silogismo |
Thai | |
lexicalization | tha: การอ้างเหตุผลหรืออนุมานตามลำดับขั้นตอนที่ตบตา |
lexicalization | tha: ประกอบด้วย2หลักคือหลักใหญ่ กับหลักเล็ก |
Turkish | |
Show unreliable ▼ | |
lexicalization | tur: kýyas |
Ukrainian | |
lexicalization | ukr: Аристотелівська логіка |
Show unreliable ▼ | |
lexicalization | ukr: силогізм |
Chinese | |
has gloss | zho: 直言三段论是所有前提都是直言命题的演绎推理。 |
lexicalization | zho: 直言三段论 |
Lexvo © 2008-2025 Gerard de Melo. Contact Legal Information / Imprint